|
|
Arbitration Clauses in Bilateral Investment Treaties and their (in)compatibility with EU law
Galis, Daniel ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Rozhodčí doložky ve dvoustranných dohodách o podpoře a ochraně investic a jejich (ne)soulad s právem EU Abstrakt Cílem této diplomové práce je kriticky zanalyzovat rozsudek ve věci Achmea a jeho dopady na soulad rozhodčích doložek ve dvoustranných dohodách o investicích mezi členskými státy EU s právem EU. V první části se proto práce zaměřuje na samotný rozsudek a identifikuje hlavní právní důvody, o které se Soudní dvůr EU opíral, a které následně konfrontuje s relevantní judikaturou a doktrinálními stanovisky. Nejprve je představena zásada autonomie práva EU a je diskutována aplikovatelnost článku 344 SFEU na investiční arbitráž. Poté je rozebráno, zda rozhodčí soud zřízený na základě dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy EU může být soudem ve smyslu článku 267 SFEU a zda následný přezkum rozhodčího nálezu vnitrostátním soudem může být dostatečný k zajištění jeho souladu s právem EU. Práce se zaměřuje zejména na rozlišení mezi rozhodčími soudy v rámci obchodní a investiční arbitráže provedené Soudním dvorem EU. První část je zakončena analýzou principu vzájemné důvěry a jeho role v rozsudku Achmea. Druhá část práce se pak zabývá vývojem po vydání rozsudku. Po stručném úvodu do politického posunu proti zmíněným dvoustranným dohodám o investicích, ke kterému došlo v rámci členských států,...
|
|
|
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech s dopadem na exekuční řízení
Nováková, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech s dopadem na exekuční řízení Abstrakt Rozhodčí řízení je jednou z forem alternativního řešení sporů. Institut rozhodčího řízení není nováčkem na poli práva. Jeho základy můžeme spatřovat již od pradávna. Dnešní právní úpravu rozhodčího řízení můžeme sledovat zhruba od první poloviny 19. století. Podstatou rozhodčího řízení je přenesení projednávání a rozhodování určitých sporů z pravomoci soudů, na rozhodce. Osoba rozhodce pak vydává rozhodčí nález, který může být uplatněn tím, v jehož prospěch byl vydán, jako vykonávací nebo exekuční titul. V právním řádu České republiky najdeme primární úpravu rozhodčího řízení v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Přijetím tohoto zákona v tehdejším znění došlo k rozšíření rozhodčího řízení na vnitrostátní spory. Díky rozhodčímu řízení tak mohly být řešeny i spory vznikající ze spotřebitelských smluv. Způsob řešení sporů mezi spotřebitele a podnikatelem se však ukázal jako hojně využívaný institut, dokonce až nadužívaný a i zneužívaný. Nastalá situace byla tak extrémní, že muselo dojít ze strany zákonodárce k novele zákona z důvodu posílení ochrany spotřebitele v rozhodčím řízení. Na daný vývoj nereagovala pouze moc zákonodárná, ale i moc soudní. Jelikož rozhodčí nález, jakožto výsledek...
|
|
|
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech s dopadem na exekuční řízení
Nováková, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech s dopadem na exekuční řízení Abstrakt Rozhodčí řízení je jednou z forem alternativního řešení sporů. Institut rozhodčího řízení není nováčkem na poli práva. Jeho základy můžeme spatřovat již od pradávna. Dnešní právní úpravu rozhodčího řízení můžeme sledovat zhruba od první poloviny 19. století. Podstatou rozhodčího řízení je přenesení projednávání a rozhodování určitých sporů z pravomoci soudů, na rozhodce. Osoba rozhodce pak vydává rozhodčí nález, který může být uplatněn tím, v jehož prospěch byl vydán, jako vykonávací nebo exekuční titul. V právním řádu České republiky najdeme primární úpravu rozhodčího řízení v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Přijetím tohoto zákona v tehdejším znění došlo k rozšíření rozhodčího řízení na vnitrostátní spory. Díky rozhodčímu řízení tak mohly být řešeny i spory vznikající ze spotřebitelských smluv. Způsob řešení sporů mezi spotřebitele a podnikatelem se však ukázal jako hojně využívaný institut, dokonce až nadužívaný a i zneužívaný. Nastalá situace byla tak extrémní, že muselo dojít ze strany zákonodárce k novele zákona z důvodu posílení ochrany spotřebitele v rozhodčím řízení. Na daný vývoj nereagovala pouze moc zákonodárná, ale i moc soudní. Jelikož rozhodčí nález, jakožto výsledek...
|
|
|
Vybrané problémy regulace finančních trhů
Spozdil, Jaroslav ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kutová, Karolína (oponent)
Cílem této práce je přiblížit čtenáři problematiku rozhodčího řízení a uzavírání rozhodčích smluv v kontextu českého právního řádu. Rozhodčí smlouvy v nejrůznějších podobách se mohou objevovat nejen na poli obchodních smluv, ale právě i na poli spotřebitelských smluv, například ve smlouvách úvěrových či pojistných. První část práce obecně pojednává o regulaci finančního trhu, jakožto společného rámce pro fungování subjektů v rámci domácího tržního prostředí. Dílčímu tématu regulace se věnuje druhý oddíl práce, který je rozdělen do 4 samostatných kapitol. Tyto kapitoly postupně představují institut rozhodčího řízení, náležitosti a formy rozhodčích smluv a taktéž vypočítávají změny, kterých zákonná úprava doznala v kontextu aktuální novelizace, která nabyla účinnosti v dubnu roku 2012. Analýza rozhodčích doložek je zaměřena zejména na problematiku týkající se spotřebitelů, snaží se odpovědět například na otázky, co může pro účastníka jakéhokoliv právního vztahu znamenat podpis rozhodčí smlouvy, k čemu se podpisem zavazuje a případně jaké jsou možnosti se z takového smluvního vztahu vyvázat.
|
host ::
RSS.